Metodologie moderní ekonomie
V ekonomii existuje řada rozdílných přístupů, kterými lze zkoumat realitu. Tyto přístupy jsou jedním z důvodů, proč se od sebe ekonomické směry tolik liší. Rád bych vám nyní stručně a jednoduše vysvětlil tři základní přístupy, které v ekonomii existují. Nebojte se cizích pojmů, který možná nebudete rozumět. Všechno je mnohem jednodušší, než se na první pohled zdá.
Ekonomie hlavního proudu - pozitivismus
Ekonomie hlavního proudu je dnes založena především na složitých matematických modelech. Jejich používání je ekonomy z jiných směrů kritizováno. Jednotlivé modely jsou pak nejčastěji kritizovány z důvodu jejich předpokladů, které nejsou v souladu s realitou a jsou značně zjednodušující.
Odpovědí na tuto kritiku byl článek Metodologie pozitivní ekonomie Miltona Friedmana z roku 1953. V něm Friedman vysvětluje, že neexistuje objektivní měřítko toho, jak moc jsou předpoklady v souladu s realitou. Naopak samotnou podstatou modelu je určité zjednodušení reality. Zásadní objevy ve vědě by měly spočívat v tom, že vysvětlují mnoho pomocí mála, nikoli mnoho pomocí mnoha.
Friedman navrhuje jiné měřítko kvality modelu, a to schopnost modelu poskytovat kvantitativní predikce. Čím přesnější ekonomické predikce model poskytuje, tím je lepší. Doplňujícím měřítkem je pak složitost modelu a nákladnost získání potřebných dat. Z alternativních modelů může být zvolen ten s méně přesnými predikcemi, pokud dodatečné náklady na používání druhého modelu nevyvažují zpřesnění predikcí.
Friedman ve svém článku uvádí dnes již legendární příklad s hráčem biliáru. Podle něj by bylo možné na základě matematického modelu používajícího fyzikální a mechanické zákony určit optimální šťouch a na jeho základě predikovat příští šťouch profesionálního biliárového hráče. Tento přístup by generoval dostatečně dobré predikce, ačkoli profesionální hráč se rozhoduje čistě na základě svojí intuice.
Rakouská škola
Další z ekonomických směrů, rakouská škola, využívá takzvaný axiomaticko-deduktivní metodologický přístup. Tento pojem vypadá jistě hrozivě, proto si ho podrobněji rozebereme. Nejprve si vyjasníme pojem axiom. Axiom je takové tvrzení, které je považováno za platné, aniž by bylo potřeba jeho platnost dokazovat. Rakouská škola je postavená na axiomu existence a účelovosti lidského jednání. Z tohoto axiomu jsou pak logicky dedukuje (odvozuje) další poznatky.
Ekonomové rakouské školy obhajují axiom lidského jednání tím, že důsledkem jakéhokoli pokusu o jeho popření je jeho potvrzení, protože je nutně účelovým lidským jednání. Tento axiom je tedy platný vždy za veškerých myslitelných podmínek. Z axiomu lidského jednání lze odvodit např. existenci preferenčních škál, na kterých jsou potřeby každého jednotlivce seřazeny od nejakutnější po nejméně akutní.
Z existence preferenčních škál lze pak odvodit další poznatky, jako třeba fungování směny na trhu. Ekonomové rakouské školy pracují s faktem, že pokud je tvrzení logicky bezchybně odvozeno z axiomu lidského jednání, pak je nutně platné vždy a za každých okolností.
Rakouská škola odmítá používání matematických modelů, proti nimž používá celou řadu různých argumentů. Vytrvale upozorňuje na fakt, že mainstreamová ekonomie je uzavřená ve svém světě modelů a je zcela odtržena od reality, přičemž řada ekonomů si toho faktu buď není vědoma, nebo (v horším případě) si toho vědoma je, ale nepovažuje to za problém. Rakouská škola rovněž tvrdě kritizuje státní zásahy do ekonomiky, které považuje jak za morálně neobhajitelné, tak za kontraproduktivní.
Název rakouská škola je dán faktem, že ve 2. polovině 19. století její zakladatelé a počáteční generace jejích autorů pocházeli z Rakouska. Ve 20. století tento myšlenkový směr přesunul do ostatních zemí, především do Spojených států amerických.
Postkeynesiánství - metodologický realismus
Dalším významným metodologickým přístupem je metodologický realismus, který prosazuje především postkeynesiánská ekonomie. Metodologický realismus je protikladem k metodologickému pozitivismu v tom smyslu, že se soustřeďuje především na předpoklady modelů, které se snaží dávat do co největšího souladu s realitou. Ekonomové náležící k tomuto směru např. rozesílali podnikům dotazníky, aby získali informace o jejich chování, a výsledky tohoto průzkumu pak zapracovávali do svých prací.
Postkenesiánská ekonomie, podobně jako ta mainstreamová, používá komplikované matematické modely. Vždy však zdůrazňuje vztah modelu (analytické úrovně myšlení) a reality, což bývá nazýváno retrodukcí. Pro nedostatečný akcent na tento vztah kritizují postkeynesiánci ekonomii hlavního proudu.
Zdroje
- Friedman, Milton: Metodologie pozitivní ekonomie (https://libinst.cz/book/friedman-m-1979-metodologie-pozitivni-ekonomie/)
- Holman, Robert: Dějiny ekonomického myšlení